Kolejiště našich zákazníků

Uzlem této trati je předávací místo, kam lokomotivy ČSD přiváží z širé trati prázdné klanicové vozy a odváží odtud vozy naložené řezivem. Prázdné vozy si v předávacím místě převezme lokomotiva patřící vlečce (hektor, rosnička, apod.) a odváží je do nakládacího místa. Zde dochází k nakládce a potom zpětnému odvozu naložených vozů. Řezivo do nakládacího místa přiváží lesní úzkokolejná železnice přímo z lesa, po jeho vytěžení, odvětvení, nařezání a naložení na úzkokolejné klanicové vozy. Další činností na vlečce je rozvoz zaměstnanců jak do nakládacího místa, tak na pilu a jejich opětovný svoz po šichtě do předávacího místa. Aby toho nebylo málo, má pila svou vlastní soupravu (taktéž malá lokomotiva + 3 klanicové vozy), která naváží z nakládacího místa řezivo na pilu. Hotové výrobky z pily již nejsou odváženy železnicí, ale nákladními auty (Škoda 706, P V3S). Pro zaměstnance pily, a nakládacího místa přijíždí po šichtě lokotraktor s jedním reko vagonem a sveze je do předávacího místa, kam pro ně přijede taktéž z hlavní trati motorák (M131 nebo M 152) který je zase ráno přiváží.

Vzhledem k tomu, že se jedná o otevřené kolejiště (není to uzavřený ovál) na ploše jen 125x80 cm myslím že umožňuje velmi pestrý provoz podle skutečnosti, bez lítání vlaků stále dokola. Hlavní trať vedoucí na předávací místo, vede vlastně z tunelu a zde končí ve skrytém nádraží. Tam je odstaven motorák (dovoz zaměstnanců) a sergej nebo brejlovec s klaničáky. Ty lze zde vyložit, aby se mohly vrátit zpět prázdné. Vlaky zde prodlévající jsou jakoby "někde na trati".  Trať z předávacího místa stoupá do lesa a nadjíždí skryté nádraží hlavní trati. Nakládací místo je vlastně úvraťová stanička, ze které vede vlečka na pilu.

Provoz je analogový, výhybky ovládané ručně. Jediné budovy jsou domek traťmistra a vedení, pila, a několik budek (převlékárna a šatna, místo na svačinu, domek výhybkáře), váha vozů a remíza pro úzkokolejnou lokomotivu. Takže velmi jednoduché.