aktuality

V článku najdete první dojmy p. Brejši, který je před výrobou i teď po jejich uvedení na trh testoval

Popis nové lokomotivy.

Vyzvedl jsem si přímo od výrobce jeden hotový model lokomotivy T 478.3162 „Brejlovec“a těšil se na jeho odzkoušení jak na testovacím ovále, tak při provozu na kolejišti. Po příjezdu domů jsem krabičku s lokomotivou otevřel a prohlédl si ji. Lokomotiva je vložena v molitanovém lůžku, který kopíruje obrys lokomotivy a je i na dně krabičky. V levém horním rohu je výřez pro sáček, v kterém je jedno bandážované celé dvojkolí, které jde použít pro zvýšení tahu lokomotivy a doplňky, což znamená sadu houkaček na střechu lokomotivy, samozřejmě nad obě stanoviště.Vyzkouším ho také, ale popořadě. Lokomotiva je pěkně nastříkaná, bez zjevných přestřiků a nějakých nedostatků, samozřejmě i s potiskem, ale jelikož se jedná o velikost N, beru si na pomoc lupu. Jsem mile překvapen, pod lupou jsou všechny potisky krásně čitelné, a to nejen všechno na rámu, ale překvapují mě i čitelné obtisky na nádrži, prostě jsem z obtisků doslova nadšen! Lokomotiva je v krabičce uložena i s proužkem průhledné folie jak od některých továrních výrobců, takže nemusím karoserii pracně z krabičky dobývat, ale jde krásně z krabičky vyjmout. Položím ji na koleje a jsem nadšen čelním pohledem, samozřejmě je dokonale udělána maska čelního okna, která celou lokomotivu činí ještě krásnější. To se myslím ještě u žádného jiného výrobku stejné lokomotivy nepodařilo ať se jedná o odlitek, nebo i lept, toto prostě snese ta nejpřísnější měřítka a myslím, že i kdejaký renomovaný tovární výrobce by to nedokázal, představit v poměrně krátkém čase takto zdařile provedenou lokomotivu, která se neodmyslitelně zapsala do provozu ČSD a pomalu nahrazovala lokomotivy T 478.1 a 2 na jejich výkonech jak v osobní, tak i nákladní dopravě. Co mě na modelu ještě fascinuje je to, že se i u tak malého modelu podařilo znázornit i stanoviště strojvedoucího, samozřejmě na obou stranách, což je asi poprvé, kdy vidím i pult a části sedadel, to je další věc, která je mimořádná a z bočního pohledu je celé stanoviště průhledné, to si také zaslouží poděkování, že se o to vůbec někdo pokusil a že se to v plné míře zdařilo. Bude úžasné si model vylepšit třeba figurkami strojvedoucího, to už ale nechám na uvážení zručným modelářům.

Ale dost popisu, prohlížím ještě se zaujetím kruhová okna na boku a střechu, vše je tak, jak má být a precizní provedení mě až udivuje, jak se výrobci podařilo i v tomto malém měřítku vyrobit zdařilou lokomotivu, na které já nenacházím ani žádné viditelné nedostatky a mohu jen chválit. A proto pokračuji a lokomotivu pokládám zpět do krabičky, ale tentokrát na její střechu, podvozky vzhůru. Nejprve vidím na obou krajích po dvou šroubcích, usuzuji že s nimi bude zajištěna ta zdařilá nástavba a na plochém dně nádrže je ve středu také jeden šroubek, tady se mohu zatím jen domnívat, k čemu je. Beru tedy malý křížový šroubovák a nejprve odšroubovávám tento šroubek, pod kterým je původní kovový odlitek rámu a vlastně je na jedné straně i trochu místa, třeba se někdy bude i hodit. Potom se pouštím do čtyř šroubků a po odšroubování zjišťuji, že jednak drží krásně vyvedené pluhy s výřezy pro spřáhla a potom i karoserii. Zasunuji planžety pro uvolnění karoserie a zjišťuji, že i na zámcích drží pevně a to je jenom dobře. Po sejmutí karoserie zjišťuji, že zámečky jsou dva na každé straně, nad podvozky a blíž k vnitřní nápravě každého podvozku. I tady si prohlížím vnitřek odlitku karoserie a musím opět pochválit, je bez zbytečných otřepů a velmi čistě proveden. Což mě trochu zaskočilo, to je patice dekodéru. Já jelikož používám výhradně u všeho co vyrobím normu NEM 652, zde je použita malá patice Next 18, tedy rozhraní podle NEM 662, takže jsem musel dekoder s tímto rozhraním objednat.

Lokomotiva má standartně zabudován i reproduktor na ozvučení, horní tišťák je také pěkně proveden a rovněž osvětlení mikro-led je vynikající!

Rozhodl jsem se lokomotivu tedy vyzkoušet zatím v analogovém režimu na testovacím oválu s nejmenšími poloměry oblouků R1 a byl zvědav, jestli se celý hotový model chová jako samostatné pojezdy, které jsem měl na otestování a u kterých jsem doporučil udělat několik drobných úprav pro zlepšení jízdních vlastností.

Model jsem postavil na koleje a pomalu rozjel, choval se za rozjezdu i při jízdě bez nějakého kývání nebo rušivých zvuků a samozřejmě se krásně plynule rozjel. Zvyšoval jsem napětí do kolejí až na 10 V, kdy rychlost přibližně odpovídá rychlosti skutečné lokomotivy, tedy 100 km/hod. Mám na testovacím oválu i měřák rychlosti z dílny J.Fučíka, ale přesné měření při určitém napětí mám udělané jen pro digitál, tak to odzkouším opět později s dekodérem. Na lokomotivě svítí při jízdě dopředu obrysová světla i reflektor, dozadu je osvícena klasickými červenými koncovými světly. Nechal jsem lokomotivu jezdit v jednom směru vždy několik minut danou rychlostí a tu po čase zase změnil na vyšší a tak až do maxima! Lokomotiva samozřejmě ani jednou nevykolejila a ani při jízdě minimální rychlostí necukla, takže spojení kolejnice-motor funguje nad jakoukoliv pochybnost spolehlivě! Po 15 minutách těchto zkoušek jsem se rozhodl otočit směr a jezdit ty samé cykly i opačně a opět bez jediné závady.

Rozhodl jsem se připojit nejdříve jeden rychlíkový vůz od Arnolda, který se řadí k těm delším a zkusil s ním několik okruhů objet. Měl jsem trochu obavy s malého výřezu pro pohyb spřáhla v pluhu, ale jak jsem za chvíli zjistil, mé obavy byly neopodstatněné! Lokomotiva s jedním vagonem kroužila různými rychlostmi neúnavně svá kolečka a ani jednou nedošlo k vykolejení podvozku nebo jiné závadě. Rozhodl jsem se připojit tedy ještě další tři rychlíkové vozy a opět rozjel lokomotivu a byl překvapen, jak krásně celá souprava jezdí minimální i maximální rychlostí po testovacím okruhu po doslova utažených obloucích R1! Tak tady musím jak se říká, smeknout klobouk před tím, co se podařilo MTB vyrobit! Jelikož souprava dokázala jezdit různou rychlostí dalších 15 minut bez jediné závady, rozhodl jsem se ji v analogu podrobit ještě jednomu testu, který ani mnozí renomovaní výrobci ani nezkoušejí! Rozhodl jsem celou soupravu sunout, tedy jezdit jako by poslední vůz soupravy byl řídící a vlastně lokomotiva na konci vlaku! A musím uznat, že tady se výrobci povedl opravdu husarský kousek, lokomotiva i přes oblouky R1 dokázala celou soupravu sunout po ovále stejně, jako by vagony táhla! A to je co říct, pokud můžete bez obav sunout soupravu dlouhých rychlíkových vozů i do těch malých oblouků, tak to myslím hovoří jasně o tom, že celý podvozek je velmi zdařilý a nádherně nastříkaná karoserie to celé ještě umocňuje!

No a jelikož jsem byl s tímto testem nadmíru spokojen a poznal, že výrobce opravdu nic neošidil a model co možná nejvíce přizpůsobil mým připomínkám, podařilo se mu vyrobit myslím ojedinělou lokomotivu pro modeláře nejmenšího měřítka, která splňuje nejpřísnější kritéria výroby modelu a myslím, že snese zaručeně srovnání s výrobky továrními a dovolím si tvrdit, v mnohém je i předčí!

Takže přeji výrobci mnoho úspěšných dalších projektů a držím palce i nad úspěšným prodejem, protože tak zdařilý model jsem už dlouho nedržel v ruce, a to myslím po všech stránkách a těším se na další jeho projekty v měřítku N, kterými potěší i ostatní modeláře.

Já počkám na dodání dekoderu a vyzkouším ještě lokomotivu v plném provozu na školním kolejišti i na stoupáních na lokální trati a samozřejmě potom ještě i vyměním jednu nápravu za bandážovanou a i takto chci lokomotivu vyzkoušet, i když ti z Vás, co mají koleje na rovině nebo jen s mírnýn stoupáním, ani nápravu měnit nemusí. Pokud by se tak někdo z Vás i přesto rozhodl, doporučuji vyměnit jednu z vnitřních dvojkolí podvozku, protože na tu je přenášena větší síla při rozjezdu.